Theater Concrète /work-in-progress/: Pasi Mäkelä a Ferst Dadler: Norma 2026 – Znovuzrození

Ferst Dadler – Elia Moretti (IT/CZ) a Inga Zotova-Mikshina (RU/CZ) – je pražská experimentální performativní skupina působící na pomezí umění a ekologie, která zkoumá vztahové struktury a politiku intimity. Jejich tvorba zahrnuje instalace, performance, práci se zvukem i komunitní facilitaci; vytvářejí prostory pro sdílenou intimitu a konfrontaci jakožto způsoby, jak poznávat a uctívat komplexnost vzájemné závislosti. Ferst Dadler vytváří performativní prostředí pro hybridní, pluralitní postupy, v nichž význam vzniká skrze sdílenou přítomnost. Ke svému nadcházejícímu projektu skupina přizvala ke spolupráci Pasiho Mäkelä (FI/CZ) – umělce, který byl nedávno nominován na Cenu Thálie. Tento finský performer, hudebník, režisér a konceptuální umělec vystudoval divadelní režii na Akademii umění v Turku (Turku Arts Academy). Je úzce spjat s finskou scénou experimentálního divadla, včetně souborů Reality Research Center a Circus Maximus. „Důraz klademe na samotné vědomí a na transformaci divadelního prostoru, aby vznikl jeden celek. Zejména jako oblast vědomí, ve chvíli kdy usínáme (Hypnagogie) a kdy se probouzíme (Hypnopompia). Takzvané bardo stavy mysli.“ Snažíme se aplikovat osobní studium bdění a usínání na představení a hudební postup. Tyto stavy lze nalézt zjednodušeně, například když publikum přijde do divadla a představení začne, nebo když skončí a publikum odchází, a také když umělec jde na jeviště nebo odchází - změněné stavy mysli každodenního života. Zde je aparát divadla aparátem vědomí. Snažíme se zpochybnit konvence naší performativní praxe a přestavovat a bořit struktury našich uměleckých konstrukcí, komponovat a rozkládat. Jako divadelní kompoziční přístup vytváříme myšlenku divadla concrète podle hudebního termínu Musique concrète, který v roce 1948 vyvinul Pierre Schaeffer v pařížském Studiu d'Essai. Musique Concrète využívá spíše surové materiály: environmentální nahrávky, píšťalky vlaků, lidské hlasy a zvuky strojů než standardní hudební stupnici. Nacházíme zde podobné materiály divadla, základní gesta a pozice, přicházení a odcházení, samotnou situaci představení, na rozdíl od textu nebo dramatických myšlenek, které mají symbolický nebo intelektuální význam. Žádná pravidla: Musique Concrète ignoruje běžné představy o melodii, harmonii a rytmu a zaměřuje se čistě na zvukové textury. V divadle ignorujeme běžná pravidla příběhu, racionální myšlenky a smysl, zaměřujeme se čistě na textury prostoru a času, ignorujeme myšlenku běžných časových linií, dramatických oblouků, očekávání zábavy nebo rozumu, a na druhou stranu nemá žádná pravidla. Umělecký tým: Pasi Mäkelä, Elia Moretti, Keya Singh, Natalie Tun, Inga Zotova-Mikshina