Second Practice

V dnešní realitě stále převážně ženy nesou odpovědnost za poskytování péče. Současně jsme ponořeni do virtuálních pseudopravd, názorů a nekonečného proudu informací, které nás zasahují. Mnozí z nás žijí ve stavu neustálé únavy. V takovém kontextu se prosté zastavení, vnímání sebe a následování potřeb vlastního těla může stát politickým činem. Soukromé je politické. Z této perspektivy vstupuje na scénu Martina Hajdyla Lacová – žena, tanečnice a matka tří malých dětí. Její téměř čtyřicetileté tělo nese množství veřejných i soukromých příběhů. Second practice, vycházející z třicetileté taneční praxe a tělesně-tanečních vzpomínek, vytváří prostor pro návrat k tomu, co je pro její existenci klíčové – k uvědomění vlastní taneční a tělesné historie, k naslouchání sobě samé v tanci a k potěšení z pohybu. Představení zve diváky na cestu, v níž se prolínají obrazy minulosti a přítomnosti. Dotýká se touhy ženy, tanečnice a matky ponořit se hluboko do sebe skrze praxi, která se v záplavě chaosu, únavy a neustálým rozptýlením každodenními povinnostmi stala druhořadou – praxi vědomého tance tady a teď. Sólo Martiny Hajdyla Lacové, vytvořené ve spolupráci s choreografkou Renatou Piotrowskou-Auffret, tak neotvírá jen osobní příběh, ale i širší obraz toho, co současné společnosti chybí, co potřebuje nebo co sama zpochybňuje. Umělecká platforma ME-SA působí na nezávislé taneční scéně už od roku 2008. Její tvorbu dnes charakterizuje spolupráce napříč obory – od výtvarného umění přes sport a hudbu až po virtuální realitu – a také experimentální přístup k práci s pohybem, obrazem i divadelními strategiemi. V posledních letech se ME-SA zaměřuje na feministická témata. Společným jmenovatelem všech projektů a hlavní tvůrčí osobností platformy Martina Hajdyla Lacová. Martina Hajdyla Lacová je choreografka, tanečnice, performerka. Vystudovala konzervatoř v Banské Bystrici a magisterské studium taneční pedagogiky na pražské HAMU, kde aktuálně pokračuje v doktorském programu. Ve své tvorbě využívá tanec jako koncept, jako součást komunikace a interakce, jako přirozený pohyb lidských těl. Za svou kariéru získala řadu ocenění: v roce 2015 cenu Tanečnice roku za výkon v SuperNaturals, o rok později nominaci na Cenu Thálie za sólovou inscenaci One of the Seven. V roce 2023 si odnesla Cenu Českých center za představení SOFT SPOT a o rok později Cenu Thálie v kategorii alternativní divadlo za inscenaci Bodies in Progress. Renata Piotrowska-Auffret je choreografka a performerka, která ráda posouvá hranice mezi tancem, divadlem a performativním uměním. Inspiruje se osobními i fiktivními zkušenostmi a vkládá je do širších společenských souvislostí. Ve své tvorbě otevírá otázky politiky těla – toho, jak je tělo vnímáno v historii i dnes, ve veřejném prostoru i v soukromí, v textu i v pohybu. Zajímá ji napětí a někdy až perverzní vztahy mezi těmito světy. Je spolukurátorkou pilotního programu Pavilonu tance a performativních umění při Muzeu moderního umění ve Varšavě a spolupracuje také s Institutem Adama Mickiewicze jako odbornice na choreografii.