Pacient XY
V prosinci roku 1945 proběhl v Praze paxistický puč, ale nikdo si toho nevšiml. Jeho strůjce, pražský lékař Jan Lukeš, byl zadržen a za svoji touhu odzbrojit celý svět hospitalizován. Byla mu diagnostikována schizofrenie. V roce 1956 profesor Jaroslav Stuchlík vydává článek o svém pacientu XY, který vytvořil 16 umělých jazyků. Jeho příspěvek byl překvapivý jednak tím, že se z důchodu ozvala legenda psychiatrie, od které už nikdo moc nečekal, a jednak tím, že tak rozsáhlý jazykový systém dosud žádný schizofrenický pacient nevytvořil. Tím pacientem nebyl nikdo jiný, než doktor Lukeš — snílek, který nemohl spát, lingvista vytvářející komplikované systémy, aby si lidé lépe rozuměli, génius míchající vysoké a nízké tak, že v jeho operách dochází k destrukcím divadelních budov a v milostné poezii k pornografii. Spousta jeho děl se nedochovala, spousta jeho vynálezů nefungovala. Bohužel. Co se ale dochovalo, je část korespondence mezi doktorem Lukešem a profesorem Stuchlíkem. Výbušné, dojemné, kruté i zábavné dopisy umožňují nahlédnout do pozoruhodného vztahu, kde není jisté, kdo má navrch a kdo koho potřebuje. Jisté je jen, že výtvory onoho psychopatického „wunderkinda“ (jak Lukeš sám sebe označil) jsou stále fascinující.
Dostupné nabídky (0)
Zatím nejsou žádné vstupenky v prodeji
Buďte první, kdo na tuto akci přidá vstupenku do prodeje, nebo si nasaďte notifikaci.
O akci
V prosinci roku 1945 proběhl v Praze paxistický puč, ale nikdo si toho nevšiml. Jeho strůjce, pražský lékař Jan Lukeš, byl zadržen a za svoji touhu odzbrojit celý svět hospitalizován. Byla mu diagnostikována schizofrenie. V roce 1956 profesor Jaroslav Stuchlík vydává článek o svém pacientu XY, který vytvořil 16 umělých jazyků. Jeho příspěvek byl překvapivý jednak tím, že se z důchodu ozvala legenda psychiatrie, od které už nikdo moc nečekal, a jednak tím, že tak rozsáhlý jazykový systém dosud žádný schizofrenický pacient nevytvořil. Tím pacientem nebyl nikdo jiný, než doktor Lukeš — snílek, který nemohl spát, lingvista vytvářející komplikované systémy, aby si lidé lépe rozuměli, génius míchající vysoké a nízké tak, že v jeho operách dochází k destrukcím divadelních budov a v milostné poezii k pornografii. Spousta jeho děl se nedochovala, spousta jeho vynálezů nefungovala. Bohužel. Co se ale dochovalo, je část korespondence mezi doktorem Lukešem a profesorem Stuchlíkem. Výbušné, dojemné, kruté i zábavné dopisy umožňují nahlédnout do pozoruhodného vztahu, kde není jisté, kdo má navrch a kdo koho potřebuje. Jisté je jen, že výtvory onoho psychopatického „wunderkinda“ (jak Lukeš sám sebe označil) jsou stále fascinující.