Zrní

About the event

Zrní vydali novou desku!...a Dock je opět rád vítá na svém podiu. Zrní jsou stopaři nových postupů. Pohybují se v meziprostoru alternativy a popkultury. Nezaměnitelná je poetika v jejich textech, práce s elektronikou i skladatelsko-producentský přístup, v němž fúzují žánry a panuje absolutní volnost. Jejich hudba je černá díra, která pohltí cokoliv: od glassovského minimalismu přes podivné disco, folkové písničkářství, po psychedelickou závrať. Není mnoho kapel, které by tolik překvapovaly, jako právě Zrní. Intimitu z desek dokáží na koncertech přetavit v obrovskou energii. Umí být divocí i jemní, zasnění i přímočaří. To vše dělá ze Zrní jednu z nejzajímavějších a nejvyzrálejších kapel české hudební scény. Zrní spolu hrají v nezměněné sestavě od roku 2001. Za sebou mají 7 řadových alb, za která byli několikrát nominováni na kapelu roku v hudebních cenách Anděl (v roce 2012 si tuto sošku odnesli v kategorii objev roku). Letos na podzim vydávají 8. řadové album LOVE YOU LOVE YOU. ZRNÍ je jedna z nejzajímavějších a nejvyzrálejších kapel české hudební scény, která vyniká nezaměnitelnou poetikou svých textů, skladatelsko-producentským přístupem a v posledních letech i prací s elektronikou. V meziprostoru alternativy a popkultury tak míchají různé žánry a intimitu z desek dokáží na koncertech přetavit v obrovskou energii. LOVE YOU LOVE YOU je osmé řadové album Zrní. Po pěti albech nahrávaných a produkovaných Ondřejem Ježkem vznikla novinka v jiném týmu: všech deset písní si Zrní poprvé natočili sami ve své zkušebně, produkce se ujal Lukáš Palán a většinu alba míchal Tomáš Havlen. Po téměř akustickém Široko daleko se kapela znovu výrazněji obrací k elektronice. „Byla to dobrodružná cesta. Zkoušeli a nahrávali jsme v nadšení často dlouho do noci, na zkouškách, kterých teď – po tom, co nám všem trošku povyrostly děti a už nepotřebujou takovou péči – máme zase o dost víc. Zase jsme na vlně. Tahle radost, svoboda a odvaha zkusit to jinak, jsou zdrojem energie, která je v tý desce obsažená,“ říká frontman kapely Honza Unger. Písně se dotýkají vztahů, deprese, války, holokaustu nebo smrti. Deska není koncepční, volně ji ale propojuje téma konců, přijetí a smíření. „Aniž by to bylo nějakým zamýšleným konceptem, je to možná deska o smíření, o přijetí, který tady ale nefunguje jako přitakání pasivitě, nebo marnosti, ale jako zdroj uzdravující síly. A cejtim, že to je vlastně láska. Hřejivej pocit, že je všechno v pořádku.“